15.8.2018 Svátek slaví Hana

ALBERTO VOJTĚCH FRIČ A CHECOMACOCO

Vloni uplynulo 130 let od narození cestovatele, spisovatele, etnografa a botanika – velkého znalce kaktusů a jihoamerických indiánů A. V. Friče.

A. V. Frič se narodil 8. září 1882 v Praze ve známé vlastenecké rodině. Již jako student reálky propadl své celoživotní kaktusářské vášni, která ho již v osmnácti letech (1901), krátce po maturitě, nasměrovala do Jižní Ameriky. Při první dobrodružné cestě do nitra neprozkoumaných oblastí Brazílie však jeho botanický zájem ustoupil etnografickému nadšení. Exotické krajiny Brazílie, Paraguaye a Argentiny se pak staly na více než deset let jeho domovem a tamní indiáni jeho nejlepšími přáteli. Mezi tehdejšími badateli a cestovateli vynikal humánním přístupem k domorodcům a pochopením pro jejich zvyky a tradiční kulturu. Díky tomuto přístupu se mu podařilo shromáždit unikátní etnolingvistický materiál, bohatou fotografickou dokumentaci, ale především rozsáhlé a systematicky zpracované etnografické sbírky, které jsou uloženy ve světových muzeích. Věnoval se přednáškové činnosti a publikoval v odborných i populárních časopisech své doby; na sklonku života se vracel k indiánům ve svých vzpomínkových knihách pro mládež (Strýček indián, Dlouhý lovec, Hadí ostrov) i pro dospělé (Indiáni Jižní Ameriky).

Jeho jihoamerické pobyty přerušila první světová válka. Po založení Československé republiky působil dva roky v Latinské Americe v diplomatických službách. V roce 1921 se v Praze oženil a starost o rodinu ho přivedla zpět k botanice, která se mu pak na dalších dvacet let stala zdrojem obživy. Jeho exportní firma s rozsáhlými skleníky a aklimatizační zahradou v Praze-Košířích byla vyhlášeným centrem evropského kaktusářského dění. Jako „lovec kaktusů“ se také ještě třikrát vypravil za oceán – do Mexika, Brazílie, Uruguaye, Argentiny, Paraguaye, Bolívie a Peru – a vracel se s množstvím nově objevených rostlin. Doma se věnoval botanickým pokusům a novátorským postupům při šlechtění kaktusů i užitkových rostlin. Zemřel v Praze roku 1944.

V roce 1905 ho před návratem do Evropy zdržela dramatická povodeň na horním toku řeky Paraguaye. Během boje o holý život se sblížil s indiány kmene Čamakoko a dívka jménem Lorai (Černá kachna) se stala jeho ženou. Z tohoto svazku se narodila dcera Hermína, o jejíž existenci se Fričovi čeští potomci dozvěděli zvláštní náhodou až v roce 2000. Obě rodiny se od té doby pravidelně setkávají a začali spolupracovat na rozvojových projektech jako občanské sdružení Checomacoco. Paní Hermína zemřela v březnu 2009 ve 104 letech, ale zanechala rozvětvenou rodinu, která čítá na 200 lidí.

Indiáni-nomádi z Gran Chaka přišli během 20. století o možnost žít svým původním způsobem jako lovci a sběrači – krajina byla drasticky vykácena a odvěká indiánská území změnili farmáři v pastviny a plantáže. V poslední třetině minulého století byli indiáni nuceni usídlit se na břehu řeky Paraguaye na určených pozemcích a v několika stálých vesnicích se učí žít jako jiní chudí venkované. Snaží se najít způsob pravidelného a důstojného výdělku především zemědělskou činností, chybějí jim však základní finanční prostředky i zkušenosti. S pomocí občanského sdružení Checomacoco (více zde), drobných českých dárců a krajanského odboru Ministerstva zahraničí založili v osadě Puerto Esperanza vlastní chov dobytka, další projekt zabezpečil užitkovou vodu pro zavlažování rodinných políček. Asistenční pomoc a finanční podpora soukromých osob z České republiky směřuje i do zdravotnictví a v poslední době zejména do zemědělského vzdělání. Podporujeme také projekty pro další rozvoj drobného zemědělského podnikání.

Region

Odkazy

Kalendář

Srpen 2018
P Ú S Č P S N
« Čvc «-»  
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031